Charita Zlín

ruka podaná v nesnázích

rodinám, seniorům, osobám v krizi

odborné sociální a dluhové poradenství

seniorům se sníženou soběstačností

centrum denních služeb

 

dospělým osobám

pastorační služba

#procpomahat. Jsou tu stále lidé, kteří jsou na pomoci závislí

#procpomahat. Jsou tu stále lidé, kteří jsou na pomoci závislí

Zimní čas se pomalu chystá odejít, dveře nového roku jsou stále více otevřené. Zdaleka netušíme, co nám letošní rok, kromě toho, že jsme zase starší, přinese, co nám dá, co prožijeme, s kým se potkáme, kdo nebo co nám dodá elán, či naopak nás tak zvaně vycucne. Ať už je člověk optimistou či negace jej válcují, jedno je jisté. Jsou mezi námi ti, kteří se bez podpory druhých neobejdou. 

#procpomahat "Prosím, nešetřeme úsměvem a povzbuzením," říká paní Zuzana

... paní Zuzana Vlčková, pracovnice služby příjem ošacení a jeho dirtribuce potřebným, která pracuje ve zlínské Charitě od 1.1.1996, v rozhovoru s Pavlou Romaňákovou.

Paní Zuzko, mohu začít otázkou, jak se cítíte?

Díky za optání, cítím se dobře. Jsem šťastná, že mi zdraví umožňuje chodit do práce. Ovšem když jsem ve zlínské Charitě začínala, tak to jsem se cítila mnohem, mnohem lépe! Bylo mi 33 let a byla jsem zdravá, plná elánu a nic nebyl problém.

Nebylo tedy ani problémem stát se ´chariťačkou´?

U mne to byl životní zlom. V roce 1995 mi zemřel nečekaně tatínek a já jsem se hodně zamýšlela nad svým životem a hledala, kde bych mohla být užitečná a jak by se dalo pomáhat nemocným nebo opuštěným lidem. Vím, že jsem našla své životní povolání a od 1.1.1996 je ze mne chariťák. Má touha být tu s lidmi a pro lidi, je tu stále.

A čím Vás naplňují ti, kterým pomáháte?

To nejdůležitější a nejkrásnější, byly a jsou oči, které vyjadřují spokojenost. A také slůvko děkuji.

Určitě jste při své práci viděla nespočet očí, slyšela množství díků …

Oči. Vzpomínám si nejen na své první, ale i další klienty. Hodně se mi zapsali do srdce. Chodila jsem k asi devadesátileté paní. Moc hodná stařenka to byla, ale nemluvila. Byla celé dny doma sama. S pomocí došla do koupelny na ranní hygienu a potom ke stolu k jídlu. Byla velmi trpělivá a tichá. Vždy před odchodem jsem ji, stejně jako ostatní kolegyně, uložila do postele. A přesně tak jsme ji nacházely při další návštěvě. Když jsem jednou ráno od ní odcházela a loučila jsem se s ní křížkem na čelo se slovy, že přijdu zase v poledne, tak mi řekla: „Máš modré oči." Já jsem se úplně vylekala. Bylo to tak nečekané, ale dojemné. To byla jedna jediná věta, kterou jsem od ní slyšela. Vždyť ona mohla říct úplně něco jiného. Že ji něco bolí, že je celý den sama... Ale ona se dívala do očí.

Jako pečovatelka jste za klienty do domácností jezdila téměř sedm let. Pak přišla ale nečekaná změna …

U mě se toho změnilo hodně. Práce v rodinách mě tak naplňovala, že jsem si nedokázala představit, že budu dělat něco jiného. Ale přišel úraz a já se do terénu už nemohla vrátit. Bylo mi z toho moc smutno. Přešla jsem do tehdejšího centra sociální pomoci. Na starost jsem dostala příjem ošacení a jeho distribuci potřebným. Je to také moc pěkná práce. Našla jsem se v ní. Znám všechny ´naše´ lidi jménem. Ta vděčnost, že si mohou k nám přijít pro oblečení, je stejná, jako v domácí péči. Ani jeden z našich klientů nezapomene poděkovat.

Máte pocit, že se za ta léta nějak změnili? Jsou jiní?

Myslím, že ani ne. Stále se střídají mladí i starší, přibylo pár žen i v důchodovém věku.

A podmínky pro práci jsou také stejné?

Ne, ty jsou určitě lepší. Když jsem nastoupila do šatníku, tak tam nebyla ani voda, všude holé zdi, na zemi staré rozpraskané lino. Teď mám pěknou podlahu, tapetu na zdi a hlavně umývadlo. Vypomáhat mi chodí tři dobrovolnice nejen z farnosti, oporou je mi pastorační asistentka. Na všechny je spolehnutí, máme se rády. Takže plná spokojenost.

To by bylo pěkné, kdyby to mohl říci každý …

To ano. Přála bych si, aby se lidé měli rádi nejen o Vánocích! Všem přeji hodně zdraví, pokoj v duši a hojnost Božího požehnání pro každého.

A ještě prosím, #procpomahat. Není lepší si říci: „Kašli na pomoc"?

Proč pomáhat? Jsou lidé, kteří se bez pomoci neobejdou a jsou na ní závislí. Je fajn, když vám přijde pomoci člověk, který to dělá s láskou, těší se na vás a je profesionál. Každé sebemenší milé slovo je pro nemocného člověka víc, než pohlazením. Prosím, nešetřeme úsměvem a povzbuzením!

Děkuji za Váš čas a přeji především zdraví a stálou spokojenost nejen v práci, ale i v osobním životě.

Tříkrálová sbírka 2019
Podpořte nás
 

Základní údaje

Charita Zlín

Burešov 4886, 760 01 Zlín

 

pracovní dny: 07:30 - 15:30 hodin 

telefon: +420 577 224 050

e-mail: info@zlin.charita.cz

  

  • IČ 44117434
  • evidence MK dne 30.10.1996
  • pod číslem 8/1-02-728/1996
  • bank.spojení ČS, a.s., Zarámí 4463
  • číslo účtu: 1400878319/0800

Charita Zlín zpracovává osobní údaje fyzických osob v souladu s obecným nařízením Evropské unie o ochraně osobních údajů (GDPR), je tedy jejich správcem. Charita Zlín nejmenuje pově-řence pro ochranu osobních údajů.

 
 
 
 

KSSZK