Charita Zlín

ruka podaná v nesnázích

rodinám, seniorům, osobám v krizi

odborné sociální, dluhové a psychologické poradenství

seniorům se sníženou soběstačností

centrum denních služeb

 

dospělým osobám

pastorační služba

Svatý Hostýn se zlínskou Charitou ... i v roce 2017

Svatý Hostýn se zlínskou Charitou ... i v roce 2017

Tradiční květnová pouť, kam vyjelo tradičně na dvě stovky poutníků, kteří cestu autobusem tradičně obohatili modlitbou růžence a ne méně tradičně i zpěvem mariánských písní.

Mnohými účastníky byl už zájezd netrpělivě očekáván, protože nemají jinou možnost, jak se na oblíbené poutní místo dostat, jiní mu zase dávají přednost před individuální návštěvou, protože mají rádi společenství, které se při zájezdu vytvoří.

Mši svatou v bazilice na svatém Hostýně celebroval otec Pavel Martinka. V kázání mimo jiné řekl:

„Jedna žena vyprávěla, až se zděšením, postřeh ze svého života: ´´Když moje babička chtěla navštívit svou matku (prababičku), potřebovala na cestu tři dny. Jeden den jela povozem, druhý den si vyprávěly, co je nového a poslouchala co se událo u její matky, pomohla jí v kuchyni a na zahradě a třetí den jela domů. Když se za matkou vydala moje matka (tedy za babičkou), potřebovala dva dny. Jela vlakem a dorazila ke své matce ten den. Všechno si povyprávěly a matka druhý den zase odjela. Když jedu za matkou já, trvá mi to půl hodiny. Jezdím autem a stavím se asi jen na 10 minut, protože se děti nudí a já musím stihnout nákupy. Jestli za mnou bude jezdit má dcera, na jak dlouho se asi zastaví?´´

Vybral jsem dnešní texty, které popisují setkání Marie a Alžběty. Dnes jsme to my, kdo jsme se vydali za Marií. Slyšíme i v dnešním evangeliu, že Maria jde za Alžbětou a zůstává u ní tři měsíce. My tady určitě nezůstaneme tři měsíce, ale chceme zde strávit alespoň dnešní den. Přijíždíme tam, kde je nám dobře.

Určitě to v nás při každé návštěvě této baziliky vyvolá vlnu vzpomínek. Co jsme zde zažili - poutě, setkání s rodinou, přáteli, nebo když jsme prožívali různé životní těžkosti, trápení, kříže, bezvýchodné situaci a my prosili Marii, naší Nebeskou maminku, prosím tě, pomoz mi. Ty mi rozumíš, ty jsi také matka. Ty víš co cítím. Co si nosím ve svém srdci za bolesti – podobné Tvým životním bolestem. Když jste třeba prosili za svá manželství, vztahy v rodině, v práci, za děti, teď už i za vnoučata nebo pravnoučata. Ale neprosme jen o zdraví, které je samozřejmě důležité, ale prosme vždy také aby i ti naši blízcí zakusili sílu víry, sílu modlitby, aby prožili vztah s Bohem. Často, když navštěvuju nemocné a slyším, kdybych neměla, neměl víru už tady nejsem. Vnímám že víra je něco, co se nedá vynutit, co se nedá koupit, dokonce se nedá ani předat – svou výchovou jste mohli ve svých dětech připravit prostor k tomu, aby jednou, až ty děti dospějí samy přijaly dar víry, dospělé víry od Boha. Aby žili víru, aby zažili radost a povzbuzení ve víře. A pokud se to dosud nestalo nevzdávejme to – prosme, aby se Bůh dotkl jejich srdcí a životů, aby poznali, zažili to, co jsme prožili my – to že Bůh zapůsobil nějak konkrétně v našem životě, a my jsme od toho okamžiku měli jistotu – ano, Bůh je a je se mnou. Možná jsme prožili chvíle, kdy nebylo po našem, ale také jsme mohli pochopit, co se modlíme v modlitbě Otče náš – buď vůle Tvá.

Nezapomeňme také že Maria, když přišla za Alžbětou nesla pod srdcem svého syna Ježíše. Také tady na Hostýně drží Maria svého Syna v náručí. Neřekl bych že ho jenom ukazuje ale chce nám ho darovat. A na nás je ho přijmout. Všimněte si, že nikdy Maria nemluví v Písmu o sobě, nebo v nějaké pýše, ale vždy jen tak lehce, pokorně, požádá svého Syna. Např. v Káni Galilejské, kde Ježíš učiní svůj první zázrak i když to neměl v plánu (ještě nepřišla má hodina). A přesto Marii vyslyší.

Vkládejme tedy i tady, kde je nám dobře, ve svých modlitbách prosby do rukou Panně Marii, aby je předala svému Synu Ježíši, ale vždy také s vědomím: avšak ne podle mé vůle, ale Tvá vůle ať se stane.“

Po skončení mše svaté jsme se setkali na venkovní, sluncem ozářené křížové cestě, pro méně pohyblivé byla tato připravena v kapli sv. Josefa. Po obědě jsme se znovu sešli v bazilice na svátostné požehnání, které nám udělil otec Pavel Martinka. Při loučení od nejeden poutník vyslovil přáání: "Doufám, že to nebyla moje poslední návštěva u Panny Marie Svatohostýnské." I my se těšíme zase za rok ...

+Noela Frolková,pastorační asistentka

Svatý Hostýn se zlínskou Charitou ... i v roce 2017Svatý Hostýn se zlínskou Charitou ... i v roce 2017Svatý Hostýn se zlínskou Charitou ... i v roce 2017Svatý Hostýn se zlínskou Charitou ... i v roce 2017Svatý Hostýn se zlínskou Charitou ... i v roce 2017Svatý Hostýn se zlínskou Charitou ... i v roce 2017Svatý Hostýn se zlínskou Charitou ... i v roce 2017Svatý Hostýn se zlínskou Charitou ... i v roce 2017Uživatelé Domovinky a Svatý Hostýn se zlínskou Charitou ... i v roce 2017

Související akce

Poutní zájezd svatý Hostýn 2017 (17. 5. 2017, 07:15 — 17. 5. 2017, 15:30)

Související galerie