2. června 2020
Články
Až vyjdeme z této pandemie, nebudeme moci pokračovat v tom, co jsme dělali a jak jsme to dělali. Nikoli, všechno bude jiné. Veškeré nynější utrpení přijde vniveč, jestliže všichni společně nevybudujeme spravedlivější, rovnoprávnější a křesťanštější společnost, nejen podle názvu, ale doopravdy, tedy realitu, která nás podnítí ke křesťanskému chování. Nebudeme-li pracovat na tom, abychom ve světě ukončili pandemii hladu, pandemii chudoby v zemi či městě, ve kterých žijeme, prožili jsme tento čas nazmar. Z velkých zkoušek lidstva, včetně pandemie, můžeme vyjít lepší, nebo horší. Nikdy stejní. Papež František
Mluvila jsem nedávno se svojí spolužačkou a řeč přišla i na silné životní zážitky, jako byla povodeň, která jejich rodinu před lety postihla. Říkala, že tehdy dostali s manželem upozornění, že se za dvě hodiny přižene přívalová vlna, která bude mít až tři metry. Když si teď tuto událost vybavuje, má pocit, že to byla pro jejich manželství docela zásadní událost. Rychle se museli rozhodnout, co řešit nejdřív, co zachraňovat a co nechat odplavat ... Vypadalo to, že věci přenesené do prvního patra, by mohly zůstat v pořádku. Bylo jen na nich dvou, jak situaci zvládnou, protože sousedé řešili stejné problémy. "Do té doby jsme měli s komunikací problém," říkala s úsměvem Jana a pokračovala: "Ale najednou jsme byli oba překvapení, jak nám to spolu jde. Za ty dvě hodiny jsme udělali neuvěřitelné množství práce a ještě po celou dobu uklidňovali a bavili naše dvě malé děti. Stihli jsme všechno sbalit, přenést, vybrat věci, které se vejdou do auta a dům dostatečně včas opustit. Škody byly velké, ale všechno jsme zase dali do pořádku a s manželem máme od povodně daleko lepší vztah. Oběma nám tato událost prospěla, už tak nelpíme na maličkostech, a když jde do tuhého, víme, že se můžeme spolehnout jeden na druhého. Do té doby jsem nikdy ´nepotřebovala´ Boha, ale tehdy jsem pochopila, že je s námi a že nás neopustí." Noela Frolková, pastorační asistentka
