Pacienti se spastickou kvadruparézou jsou prakticky neustále odkázáni na pomoc druhé osoby a pohybují se pomocí, často elektrického, vozíku, dovolují – li jim to jejich mentální schopnosti.

Výskyt (lehké, středně těžké či nejtěžší) mentální retardace je u spastické kvadruparézy velmi častý. Lze dokonce říci, že nevyskytuje–li se mentální či intelektuální deficit, jedná se spíše o výjimku. Často nelze spolehlivě určit intelektuální dispozice jedince, neboť v případě spastické kvadruparézy je téměř vždy zasažena také řeč, jíž pacient buď vůbec není schopen, anebo je značně ztížena spasmem mluvidel.  V nejtěžších případech spastické kvadruparézy je nutná asistence také při přijímání potravy (skrz PEG sondu) i vylučování (neboť u ležících pacientů nezřídkakdy nemůže správně fungovat peristaltika střev). 

Jak to všechno začalo

Kristýnka se narodila předčasně, ve dvacátém devátém týdnu. Byl to malý uzlíček vážící 1194 gramů a měřící 38 cm. „Když jsem ji poprvé spatřila v inkubátoru, takového malého králíčka se zalepenýma očima, kolem ní plno hadiček, tak jsem nevěřila, že to zvládne ona ale hlavně já,“ vzpomíná její maminka, která si prvorozenou dceru odvezla domů po jejím dvou a půl měsíčním pobytu na jednotce intenzivní péče. A začal náročný stereotyp. Vedle spánku a krmení to bylo především pětkrát denně prováděné cvičení Vojtovou metodou, k tomu časté návštěvy lékařů. To se psal rok 1998. Posléze Kristýnka začala využívat dvakrát ročně lázeňskou péči. Když jí bylo šest, nastoupila do mateřské školy, poté se z ní stala školačka. Ve zlínské Základní škole speciální na Jižních Svazích byla do svých šestnácti let.

Radostí pro rodinu bylo, v roce 2006, narození syna Staníka. O dva roky později ale přišel smutek. Maminka dětí ovdověla a zůstala na vše sama. Tak je to dodnes. „Není to jednoduché, ale jsem moc ráda, že je oba mám. Jsou to moje zlatíčka,“ říká maminka Kristýnky a Staníka.

A jak to má se sestrou Staník? „Kristýnku mám rád. I jí na mně záleží. Ráda poslouchá moje příběhy ze školy a chodí se mnou ven. Je prostě super ségra.“

V jejich snaze je nápomocna i zlínská Charita. Již několik let o sobě vědí. První pomoc byla realizována formou nákupu ortopedické obuvi, následovala úhrada rehabilitačního cvičení. Největší podpory se Kristýnka dočkala v roce 2016, kdy z prostředků Tříkrálové sbírky byl zakoupen speciální vozík vyrobený dle potřeb mladé ženy, byla provedena úhrada cvičení, které jí moc pomáhá. 

Kristýnka tedy potřebuje nepřetržitou péči druhé osoby. A nejen to. Progresi onemocnění brzdí např. rehabilitace, speciální cvičení a masáže, potravinové doplňky a kompenzační pomůcky. Může se stát, že se nevyhne i operaci a následné léčbě. A právě to bylo impulzem k otevření veřejné sbírky. 

Kristýnku podporují školáci i dospělí také sběrem, např. víček, z tvrdého plastu.