10. července 2018
Naši lidé
Výroční zpráva Charity Zlín 2017 Vstávání je radostné, i když je pátá ranní. Těším na uživatele i spolupracovníky. Zažívám s nimi štěstí a cítím (vím), jak je mám neskonale ráda. Je to tak silné, že ji to musím někdy říct. Sice ne moc často, ale vždyť oni to stejně ví. Práce mne zkrátka naplňuje ...
Ještě ani nestihnu dovařit čaj a vítám kolegyně. Společně připravíme denní místnost a předáme si informace k dnešnímu dni. Přichází první uživatelka. A hned s úsměvem sděluje, že i dnes si jde dospat ještě jeden verš do relaxační místnosti. Všechna křesílka v centru jsou zaplněna, můžeme začít s aktivitami.
Hned zrána se věnujeme přehledu zpráviček z domova i ze světa, čteme tisk, povídáme si co je nového. K pravidelné zábavě patří tipování, kolik lidí slaví v daný den jmeniny. A je tu čas na tělesné protažení, jak jinak, než v sedu. To jsme se protáhli, okysličili. A když zacvičilo tělo, nenecháme lenošit ani hlavu. Napíšu na tabuli několik přesmyček. Dávám jednu indicii, co by to mohlo být. Jsou dobří. Často rébus rozluští dříve, než jej dopíšu.
A protože advent vrcholí a Vánoce jsou za dveřmi, po krátkém odpočinku zdobíme stromeček. Uživatelé se na to už těší. Nejen proto, že některé ozdoby sami vyráběli. Při zdobení rádi vzpomínají, jak že to bylo dřív, dojde i na zpívání koled. Je to takové očekávání svátečního období, příchodu Ježíše Krista. Stromeček se opravdu vyvedl. Před podáním oběda zapalujeme svíce Betlémským světlem, které, stejně, jako roky předešlé, přinesl jeden z odrostlejších kolegů skautů.
V poledne uživatelé usedají společně ke stolu. Díky kolegyním mám možnost usednout, tak zvaně se zastavit. Včera večer ke mně přišla zpráva, že má kamarádka vážně onemocněla. Trochu mně to vzalo. Jsem vděčná, že mohu požádat pastorační asistentku o společnou modlitbu. Je vždy ochotná nás podpořit. I tentokrát jsem se zklidnila, je mi lépe. Je to opravdu velká pomoc.
Po obědě i na uživatele dopadá malá únava. Někteří volí kávu, jiní se uzavřou na chvíli do sebe. Na řadu přichází četba na pokračování. V těchto dnech je to Kája Mařík. Moc se líbí, všichni pozorně naslouchají. Po pár listech nás čeká rozloučení. Popřejeme si pěkné svátky a zamíříme postupně do svých domovů. Marcela Václavíková
