28. března 2018
Střípky z azylového ubytování
Exercicie=několikadenní duchovní obnova ve skupině, kterou vede zpravidla kněz. Duchovní cvičení spočívají především v modlitbě, mlčení, přednáškách a společných bohoslužbách. Toliko na osvětlení pro neznalé. Duchovní obnova, cvičení, tedy tzv. exercicie mají možnost prožít i pracovníci zlínské Charity vždy jednou ročně v Poutním a exercičním domě Stojanov v centru obce Velehrad. Ne jinak tomu bylo i letos ...
Ten den nebylo počasí moc přívětivé. Chladno a deštivo, ale já jsem se na exercicie moc těšila. A počasí v tomto případě není důležité – alespoň pro mě ne. Naopak sluníčko by mě mohlo přece jen vylákat ven a takhle jsem si mohla užít ničím nerozptylovaný klid a ticho v klášterní budově. Jsem impulsivní člověk a příležitostí k soustředění a samotě nemám mnoho.
Program exercicií začíná ráno denní modlitbou církve a končí večer. Střídají se modlitby, přednášky a pobožnosti s přestávkami k rozjímání v kapli nebo na chóru, popřípadě v knihovně nebo každý ve svém pokoji.
Čas přestávek můžeme příjemně strávit také četbou knih. Knihy si každý může vypůjčit v klášterní knihovně, která je dobře vybavená a pokud by někdo chtěl ještě širší výběr může si zakoupit knihy v nedaleké prodejně Veni, kde jsou k dostání také drobné dárkové předměty. Osobně volím všechny varianty a stejně vždycky skončím na pokoji zasypaná horou knih. Řádové sestřičky se o nás dobře starají - mimo jiné také připravují jídlo a patří jim za to velký dík.
Na každé chodbě si libovolně může kdykoliv každý připravit kávu nebo čaj. Je zde k dispozici, varná konev, potřebné nádobí a výběr čajů a káv.
Ticho se zde předpokládá, patří nedílně ke každým exerciciím a to i v době společného jídla či odpočinku. Exercicie nejsou určeny k předávání či sdílení informací, ani k povídání.
Otec Bohumír měl pro naši asi dvacetičlennou skupinu připraveny zajímavé přednášky, vedl ranní i večerní modlitby, pobožnosti a adorace a sloužil pro nás mši svatou. Za tuto duchovní službu jsem mu moc vděčna (jistě mohu mluvit za celé společenství).
A na závěr bych vám ráda předložila k zamyšlení jeden příběh, je z exercicií otce Eliase Velly:
Jeden sedlák v chudé horské vesnici si koupil za všechny úspory koně. Byl z obyvatel vesnice jediný a přátelé mu říkali: „..takové štěstí, že sis mohl dovolit koupit koně….“. On odpověděl: „..možná štěstí, možná smůla, kdo ví….“. Kůň mu ale utekl a přátelé mu říkali: „..taková smůla….“. On odpověděl: „..možná štěstí, možná smůla, kdo ví….“. Zakrátko se kůň vrátil a s ním přišlo dalších 7 divokých koní a přátelé mu říkali: „..takové štěstí tě potkalo….“. On odpověděl: „..možná štěstí , možná smůla, kdo ví….“. Jeho jediný syn při krocení koní byl těžce zraněn a zůstala mu zmrzačena noha, přátelé mu říkali: „..taková smůla postihla tvého jediného syna….“. On odpověděl: „..možná štěstí , možná smůla, kdo ví….“ Pak přišla válka. Všichni synové a mladí muži z vesnice byli odvedeni do války, kromě postiženého syna tohoto sedláka. Žádný se domů nevrátil. Syn toho sedláka, který odveden kvůli svému úrazu nebyl, válku i se svým otcem přežili….
Mgr. Eva Danielová, vedoucí sociální služby Charitní domov pro matky s dětmi v tísni Zlín
Tento termín znamená několikadenní duchovní obnovu ve skupině (kursu), který vede zpravidla kněz. Duchovní cvičení spočívají především v modlitbě, mlčení po celou dobu kursu, přednáškách vedoucího kursu a společných bohoslužbách.
Již v dávných dobách se křesťané odebírali podle Ježíšova příkladu na osamělá místa, aby zde určitý čas prožívali intenzivním způsobem v samotě s Bohem. Ve středověku měly mnohé kláštery pro tento účel uzpůsobené pokoje a někdy "poustevny". V 16. století dal nový podnět k duchovním cvičením sv. Ignác z Loyoly, zakladatel jezuitského řádu. Napsal knihu s názvem "Exercitia spiritualia" (Duchovní cvičení), ve které popsal tuto asketickou praxi, mající postupný metodický průběh, a hlavně ji svěřil zkušenému duchovnímu vedení. Duchovní cvičení mohou trvat tři dny nebo týden, ale podle svatého Ignáce také celý měsíc. Kodex kanonického práva (CIC) je u duchovních předpokládá každoročně. Exercicie však hojně absolvují i laici a v poslední době se zvyšuje zájem o pobyty v exercičních střediscích s duchovním zaměřením. Programy jsou přizpůsobené potřebám účastníků a výjimku netvoří ani partnerské páry nebo rodiny s dětmi. Víkend nebo dovolená v klášteře patří stále častěji k psychohygienické praxi současných lidí.
