1. září 2015
Střípky z azylového ubytování
Jednoho horkého dopoledne nás navštívila naše bývalá klientka. Její syn už byl školáček, zatímco u nás jsme si ho pamatovali jako docela malého chlapečka. Nepoznali jsme hned ani jeho maminku. Mladá paní byla hezky oblečená, vypadala spokojeně, zářila samými úsměvy. V ruce nesla obrovskou krabici a z auta vytahovala několik velkých igelitových tašek. Přišla nám poděkovat, podělit se se svými zážitky a vypít si s námi kávu, abychom si mohli zavzpomínat na dobu, kdy u nás bydlela s novorozeným dítětem.
Z velké krabice vybalila bábovku, prý aby nám ta káva lépe chutnala a do naší návštěvní místnost přinesla záplavu tašek s krásným oblečením po svém dítěti a také věci, které už nepotřebuje, abychom je rozdali potřebným klientkám. Z našich stávajících klientek sice žádnou neznala, ale chtěla jim udělat radost. No a to se jí rozhodně podařilo, přinesla radost všem, kteří v domově bydleli a také nám, kteří o ně pečujeme. Horký den nám všem ovlažila svou přítomností a všichni jsme jí přáli, že dokázala překonat a zvládnout svou někdejší těžkou situaci, dokázala si najít práci, partnera a své místo v životě. Byla povzbuzením jak pro klientky, tak i pro naši práci.
Mgr. Eva Danielová, vedoucí střediska
