Naplňuje mne setkání s mimořádným člověkem
Vešla jsem do nemocničního pokoje, kde leželo pět mužů. Mezi nimi byly docela velké rozdíly ve zdravotním stavu. Někteří mohli chodit, jiní nebyli schopní ani sedět. Zaujali mě hned dva muži, kteří byli připoutáni na lůžko. Oba nebyli ničím výjimeční, ale přece. Pan Bořivoj, vynikal svou laskavostí. Všímal si okolí, i přes svoji fyzickou omezenost. Pozdravil, poděkoval. Druhý muž, pan František, zas vynikal svou uzavřeností až zatrpklostí. Těžkosti měl s komunikací a zájmem o své okolí.