Domácí péče. Umí nezasvěcený rozlišit péči a ošetřování?
9. září 2019 Články

Domácí péče. Umí nezasvěcený rozlišit péči a ošetřování?

Doma je doma. To není pouze název v tomto čase aktuální petice na záchranu domácí zdravotní péče. Je to, v našich končinách, docela často používaný obrat. Vždyť pro většinu lidí skutečně platí, že doma je nejlépe. A daleko silněji pak pro osoby vyššího věku. Mnoho z nich touží být stále tam, kde strávili celý život a svoji nastalou nepříznivou situaci řešit s pomocí tak zvané domácí péče. Ale víme, co se pod tímto názvem ukrývá? Umí nezasvěcený rozlišit péči a ošetřování? Z praxe je více než zřejmé, že nikoliv.

Doma je doma. To není pouze název v tomto čase aktuální petice na záchranu domácí zdravotní péče. Je to naprosto běžný a častý povzdech všech, kteří se při pobytu mimo domov zasní, zamyslí, vzpomínají. A ona formulka na rty přijde tak nějak automaticky. A je jedno, zda je to na návštěvě u příbuzných a známých, na dovolené, pracovní cestě, v lázních nebo při hospitalizaci. V posledním zmiňovaném jde s velkou pravděpodobností o povzdech osoby ne zdravím oplývající a ono doma je doma má daleko hlubší význam. A i když říkáme, že svojí nemocí nechceme zatěžovat blízké, nemocniční lůžko chceme přenechat jiným co nejdříve.

Pokud to situace jen trochu umožňuje a pacient nemocnici opustí, velmi často, zvláště u starých osob a lidí s ne příliš optimistickou diagnózou je nutné, aby rodině s péčí pomohli profesionálové. Na řadu přichází tak zvaná terénní, či mobilní, domácí péče. Mnozí si představí film z roku 2015, kdy obětavá zdravotní sestra při své práci na venkově ošetřuje spoustu rázovitých místních pacientů (zdroj textu csfd.cz). Sic není jasně řečeno, v jakém časovém období se film odehrává, jistě není úplně špatně, když řekneme, že sedmdesátá léta minulého století. „Od té doby se v domácí péči nemálo změnilo. Vše se vyvíjí, posunuje dál, i když základní rozsah úkonů zůstává, vnímám, že pracovníci jsou pod daleko větším tlakem,“ říká Soňa Jarošová, vedoucí zlínské charitní ošetřovatelské služby a dodává: „Jedna věc se ale nezměnila. Tuto práci dělají lidé, pro něž není pouze zdrojem financí, ale je pro ně posláním. Milují ji a mají srdce na dlani. Zároveň jim nechybí nadhled a racionální uvažování, aby dokázali v krizových situacích co nejlépe reagovat a skloubit profesionální výkon a lidskost vůči pacientům i rodinným příslušníkům.“

Jak bylo řečeno, vývoj nezastavíme. A tak i v této oblasti došlo k významné změně organizační, a to rozdělení dřívější ošetřovatelské a pečovatelské služby na dva segmenty domácí péče, což souviselo primárně se vstupem zákona o sociálních službách 108/2006Sb. Ve zlínské Charitě, která působí od roku 1991, tak z původního střediska ChOPS – Charitní ošetřovatelská a pečovatelská služba Zlín, vznikla Charitní pečovatelská služba Zlín a Charitní ošetřovatelská služba Zlín (domácí zdravotní a hospicová péče). „Je však důležité říci, že byť jde o dvě střediska, velmi často se pracovnice potkávají u jednoho uživatele. Služby se prolínají, doplňují. Uživateli se tak dostává komplexní péče,“ říká Zdeňka Vlčková, vedoucí zlínské charitní pečovatelské služby. Co tedy obnáší ona komplexní péče? Nebo jinak. Jaký je vlastně rozdíl mezi péčí a ošetřováním? „Jednoduše řečeno, péči si objedná a platí uživatel. Co se rozsahu úkonů týká, já ráda říkám, že jde o vše, co běžně kolem své osoby denně vykonáváme. Ošetřovatelské úkony předepíše lékař a hrazeny jsou z prostředků veřejného zdravotního pojištění,“ objasňuje Zdenka Vlčková. Vše zmíněné Charita Zlín umí doplnit o odborné sociální poradenství poskytované Občanskou poradnou Charity Zlín a obohatit o duchovní rozměr, prostřednictvím pastorační asistentky.

Doma je doma. Umí nezasvěcený rozlišit péči a ošetřování?

Ing. Pavla  ROMAŇÁKOVÁ

Ing. Pavla ROMAŇÁKOVÁ

projektová manažerka
Tel.: 603 491 601 E-mail: _8IvRWhg88Ak1~l7VX~J27d4YanBZd54Ys