2. dubna 2023 Články

"Je Květná neděle a já přemýšlím o sobě, blízkých, i těch, kteří se mi vzdalují," říká pečovatelka Jana

Velikonoce. Pro někoho svátky jara s kuřátky, zajíčky a vajíčky, pro jiného chvíle zastavení, půstu, rozjímání. Přiznám se, že patřím tam, kde je menšina. Takže se občas zastavím, postím, snažím se přemýšlet o sobě a o všech, kdo jsou v mém životě blízko, i o těch, kteří se kolem mne jen tak míhají, nebo se nacházejí až příliš daleko. A já mám v poslední době pocit, že těch posledních jmenovaných přibývá. Že někteří lidé z mého okolí se jaksi stále více vzdalují a já nemám dostatek sil a času, se jim neustále přibližovat. A naopak.

Na jedné početné duchovní obnově na Velehradě jsem před několika lety viděla krásnou mladou ženu, která byla sama a jako by tam ani nepatřila. Dokonale oblečená, učesaná, nalíčená. V mých očích prostě modelka. Když jsem letos opět na Velehrad zavítala, míjela jsem větší či menší skupinky společenství. A pak jsem ji zahlédla. Krásná, mladá, tichá žena, tam byla znovu. Dokonce seděla na stejném místě jako minule. Opět sama. 

Mám už své zvyklosti, Takže z velehradské baziliky jsem zamířila do blízké cukrárny, abych se, jako při každé návštěvě, trochu občerstvila, začetla se do knihy a jen tak poseděla. Onu mladou ženu jsem uviděla hned, jak jsem vstoupila do místnosti. Nedalo mi to. Pozdravila jsem, představila se a zeptala jsem se, jestli si k ní mohu přisednout. S nadšením souhlasila. Než jsme si začaly povídat, mi paní poděkovala, že jsem ji oslovila. Také ona mne už před několika lety zaznamenala, ale přišlo jí jaksi nemístné někoho ´jen tak´ oslovit. Ale hlavně, dle jejích slov, neměla sílu s někým mluvit, protože je nemocná, má dýchací potíže a starosti všude, kam se podívá. Naše setkání v cukrárně se protáhlo a my jsme zjistily, že máme mnoho společného. Krom jiného i dýchací potíže a starosti všude, kam se podíváme. 

A já jsem si uvědomila, jak velké mám štěstí, když mám dýchací potíže a starosti všude, kam se podívám. A také lidi kolem sebe, kteří se vzdalují a přibližují podle toho, jak mne zrovna potřebují. Protože toto všechno je nedílnou součástí života každého z nás.

Pro mne postní dobu nejlépe vystihl Ivan Martin Jirous ve svých verších, které jsem si zapamatovala:

Přeji všem požehnané a pokojné Velikonoce. Jana Černá, pracovnice přímé péče