11. července 2013
Články
Mnohé kolektivy se před prázdninami loučí u táboráku, jiné u poledního vepřo-knedlo-zela. My jsme si dali jednu terapii. Přímo art, tedy terapii uměním. Mohli jsme navštívit třeba galerii, ale my toužili po samotném tvůrčím procesu. A tak po krátké teorii jsme pod vedením zkušené pedagožky začali ve skupině vyjadřovat své pocity, nálady, prožitky, myšlenky či emoce a možná jsme ve svých výtvorech na sebe prozradili i to, co jsme nechtěli. Nicméně účel byl splněn.
Kromě faktu, že jsme po delší době společně zažili zcela jinou pracovní poradu a možná se ještě více poznali, jsme měli možnost prakticky se seznámit s arteterapií a ještě více artefiletikou. Jedna kolegyně se mi na druhý den svěřila: „Dnes už zpětně musím říct, že mě setkání posunulo, zklidnilo. A hlavně jsem se cítila dobře v kolektivu, který tam byl. Arterapie v sobě ukrývá mnoho činností. Každý v ní může najít něco nového - s čím nepočítal, co nevěděl o sobě ani o druhých.“ Díky vstřícnosti terapeutky jsme pro potřeby centra denních služeb pro seniory získali zajímavý materiál pro práci s uživateli a také tipy na možnou spolupráci nejen ve jmenované službě. Obdobné setkání by mohlo být ku prospěchu i našim uživatelům.
Ing. Pavla Romaňáková, projektová manažerka Charity Zlín
