26. července 2019
Články
Je jistě obohacující, když se mladý člověk setkává se seniory. A pokud i vyrůstá s prarodiči, je to většinou na jeho vztahu ke starým lidem znát. Tak jako u studenta, stážisty, který uživatelům v Domovince-centru denních služeb pro seniory Zlín předal svůj příběh. Požehnaný čas prázdnin přeje Noela Frolková, pastorační asistentka
"Jednou jsme s dědou řezali dřevo. Byl jsem malý kluk a na prázdniny u dědy, který bydlel na samotě, jsem se moc těšil," začal své vyprávění mladý muž a pokračoval: "Děda měl už dost přes osmdesát, na bezpečnostní pomůcky si nepotrpěl a tak se stalo, že si pilou prořízl stehno. Rána byla hodně velká, krve dost, ale děda na věc pohlížel optimisticky. Nejprve pronesl, že to možná sroste aj samo, posléze vyhodnotil, že bych mohl vzít nejaků niťu a zašit to já, což jsem kategoricky odmítl. Nakonec kapituloval a dovolil, že mohu zavolat sanitku. Než pomoc přijela, dobelhal se ještě pro láhev slivovice, pořádně si zavdal, aby se mu lépe čekalo na zdravotníky. Ti dědu převezli do nemocnice, na chirurgii. Byl už večer, službu konal mladý lékař a při pohledu na dědovu sice nepříliš hlubokou, ale velkou ránu omotanou hadrem, se mu viditelně orosilo čelo, zalapal po dechu a vykoktal ze sebe něco o případné posile, kterou by měl zavolat. Děda lékaře ujistil, že to nebude třeba, že něco vydrží a on se procvičí. A na důkaz vážnosti svých slov lékaři nabídnul slivovici. Doktor se poprvé usmál se slovy, že by rád, ale nemůže. ´Tak poď, idem na to!´ zavelel děda, mávnul rukou na znamení, že desinfekci má svoji, polil ránu slivovicí, lupl si také a doktor začal šít. Stehů bylo hodně, ale vždy když to lékař chtěl vzdát, jej povzbudil dědův pokyn ´ogaro šij!´. Termín na vytažení stehů, určený vyčerpaným lékařem, děda odmítnul. Prý si je vytáhne aj sám, pokud to dřív nepraskne. Neprasklo, zahojilo se, snad i díky valašskému penicilinu. Rád vzpomínám. Děda mi chybí, možná i proto rád pracuji se seniory," uzavřel mladík.
