9. června 2023 Články

Předávám vyprošované požehnání od Panny Marie Medjugorské

Ranní Medjugorje nás uvítala krásným a teplým počasím. V průběhu tří dnů jsme navštívili Podbrdo, skalnatá hora, kde se Panna Maria v červnu 1981 zjevila a předala poselství šesti vizionářům, vysoká hora Križevac a především centrum Medjugorje s kostelem sv. Jakuba. Zde se konaly denně tříhodinové modlitby – Růženec, bolestný růženec je vždy přerušen v polovině modlitby, kdy přichází Panna Maria a mnozí pocítí lehký závan, jako když kolem někdo prochází. Jiní viděli sluneční zázrak, kdy slunce mění tvar. A není to nic výjimečného. Modlitby dále pokračují mší svatou, Medjugorským růžencem, modlitbami za uzdravení.

Vydali jsme se na pouť do Medjugorje, kterou organizoval pan František Chvatík za duchovního doprovodu P. Tomáše Káně. Plně obsazený autobus vyjel ze Zlína v neděli večer 28.5. a návrat byl naplánován na další neděli v ranních hodinách. Cesta trvala cca 13 hodin s průběžnými přestávkami během cesty a větší přestávkou na hranici Bosny a Hercegoviny, která nepatří do EU. Z Chorvatska je to již co by kamenem dohodil /a zbytek došel/ - tedy cca 50 km. Do 80. let 20. století byla vesnice chudá a většina příjmů pocházela převážně z pěstování zemědělských produktů. Název Medjugorje znamená místo mezi kopci. Medjugorje patří do oblasti Hercegovina a hlavní město Bosny a Hercegoviny je Sarajevo. Od mé poslední návštěvy se původní vesnice rozrostla na středně velké poutní městečko, s obchůdky s čímkoliv, ale především se suvenýry náboženského charakteru.

Ranní Medjugorje nás uvítala krásným a teplým počasím a po ubytování jsme se vydali na poutní místa, která jsme v průběhu tří dnů navštívili. Bylo o to Podbrdo, skalnatá hora, kde se Panna Maria 24.6.1981 zjevila a předala poselství šesti vizionářům, vysoká hora Križevac a především centrum Medjugorje s kostelem sv. Jakuba. Denně se zde konaly modlitby v rozsahu tří hodin – Růžence, bolestný růženec je vždy přerušen v polovině modlitby, kdy přichází Panna Maria a mnozí pocítí lehký závan, jako když kolem někdo prochází. Jiní viděli sluneční zázrak, kdy slunce mění tvar. A není to nic výjimečného. Modlitby dále pokračují mší svatou, Medjugorským růžencem, modlitbami za uzdravení atd. Zde jsme trávili nejvíce času. Osobně mě opět zcela uchvátila asi třímetrová socha Krista,  jehož pravé koleno se stále rosí kapičkami potu a poutníci tento pot stírají do svých šátků nebo ubrousků. Tekutina chutná lehce  slaně, jako lidský pot.

Mimo to jsme navštívili Cenacolo – středisko pro doléčení osob závislých na drogách a město Mostar se známým mostem a kouzelnou starobylou uličkou, plnou restaurací, kovotepců a suvenýrů. Mostar leží v údolí pod horskými nebezpečnými srázy, jsou zde jak křesťanské kostely, tak také mešity. „Skokany“ do řeky Neretvy jsme bohužel nezahlédli.

Večery jsme trávili vzájemným sdílením a po třech dnech jsme odjeli směr Chorvatsko. Po cestě bylo ještě rozloučení s Pannou Marií ve vesnici Tihalina ještě na území Hercegoviny.

V Chorvatsku jsme strávili dva dny u moře a byli jsme ubytováni ve vesnici Marušiči. Dům, stejně jako několik dalších, byl postaven na vysoké skále nad mořem. Nebylo pro některé lidičky úplně snadné „slanit se“  po stopadesáti schodech nepříliš valné kvality k moři. /Možná by to bylo vhodné skalnaté místo pro vybudování ferraty./.  Také to bylo co by kamenem dohodil a zbytek nějak slezl dolů. Ale moře bylo krásné, teplé a čisté. Jistě to stálo za to. No po dvou dnech odpočinku s duchovním programem P. Tomáše jsme se večer vydali na zpáteční cestu. Ráno jsme slavili překrásnou mši svatou po cestě v přírodě. Patří velký dík organizátorům a všem, kteří přispívali k dobré náladě a nelze opomenout ani řidiče, velmi ochotné, kteří nás bezpečně přivezli do Zlína.

Tolik stručný popis naší poutě do Medjugorije a mnoho modliteb za naši organizaci a zaměstnance. Co dodat? Některé zážitky jsou prostě nesdělitelné. A tak předávám vyprošované požehnání od Panny Marie Medjugorské.