Zanedlouho skončí církevní rok - nový začíná 1. adventní nedělí. A my se možná intenzivněji budeme ohlížet, ale také dívat se před sebe. Co nás čeká, co prožijeme, s kým se potkáme, kdo nebo co nám dodá elán, či naopak nás tak zvaně vycucne. Ať už je člověk optimistou či negace jej válcují, jedno je jisté. Jsou mezi námi ti, kteří se bez podpory druhých neobejdou. #procpomahat "Nikdy, ale opravdu nikdy nevíme, kdy budeme potřebovat pomoc my sami," říká sociální pracovnice Tereza
Tereza Králová, sociální pracovnice Charitního domova pro matky s dětmi v tísni Zlín, která pracuje ve zlínské Charitě od letošního roku, v rozhovoru s Pavlou Romaňákovou.
Není to tak dávno, co jste rozšířila kolektiv zlínské Charity. Jste tedy ´zelenáčem´. Jak se cítíte ...
V Charitním domově pro matky s dětmi v tísni, kde pracuji jako sociální pracovník cítím, že jsem na „správném místě“ a to především kvůli tomu, že jsem si za dobu práce zde uvědomila, že všechno to, co děláme má smysl. I když se při řešení nelehkých životních situací klientů a klientek může zdát, že jsou možnosti pomoci omezené, vždy se najde alespoň jeden důvod, který smysl práce v organizaci potvrdí.
Mohu se zeptat, co u Vás bylo impulzem k profesní změně a vy si řekla ano, bude ze mne chariťačka?
Po absolvování bakalářského studia jsem zvažovala možnosti, jak se svým životem naložím dál. Jedna z možností bylo to, že si najdu práci, která mne buď utvrdí v tom, že jsem studovala správný obor či nikoliv. Našla jsem si práci v Charitě a jsem šťastná, že roky na vysoké škole nebyly zbytečné a já tak můžu pozitivně alespoň z mála ovlivnit osudy rodin a dětí a motivovat je k nalezení správné, životní cesty.
A proč právě Charita Zlín ...
Charita Zlín mi dala možnost jako absolventu čichnout k práci v sociální sféře, za což jsem nesmírně vděčná a ať už mě životní cesty zavedou kamkoliv, Charita Zlín bude navždy moji srdcovkou.
To je krásné. A potěšující. Děkujeme. A představovala jste si práci jinak? Překvapilo Vás něco?
Práce sociálního pracovníka není vždy jednoduchá a jednotvárná. Při své práci se setkávám s různymi osudy, odlišnými příběhy. Vždy mě ale dokáže překvapit individualita klientů a že každý je jedinečný a dle toho se s nimi snažím pracovat.
I za to Vám děkuji. I když jste zde krátce, vryl se Vám už do paměti některý z klientů?
Do paměti se mi vryje každý klient, se kterým pracujeme. S někým si lidsky sedneme více, s někým méně, ostatně tak, jako to v životě chodí. Párkrát jsem se přistihla nad tím, že ve svém volnu, třeba doma při kávě přemýšlím, jak se asi daří klientce, která se do azylového domu zrovna přestěhovala z důvodu týrání od manžela, či jak se asi má rodina, jenž jsme společně pracovali na novém a snad lepším životním startu.
Dojímáte mne. Prozatím jsme se zmínily o klientech. Ale co třeba podmínky pro práci ...
Vzhledem k tomu, že kolem sebe mám skvělý pracovní kolektiv, na který se mohu spolehnout, svěřit se, poradit se, práce je potom o moc snadnější a častokrát i příjemnější.
Máte přání, které chcete říci nahlas?
Jediné, co bych si opravdu přála je to, ať ze z naší, čím dál víc uspěchané doby, nevytrácí soudržnost, ochota být nápomocen, láska a tolerance. Jedině s tímto se svět stane zase o něco lepším místem pro život.
A prosím ještě, #procpomahat. Není lepší si říci: „Kašli na pomoc"?
Proč pomáhat? Nikdy, ale opravdu nikdy nevíme, kdy budeme potřebovat pomoc my sami, naši blízcí, kamarádi. V neposlední řadě pomáhat znamená dávat i sobě – pocit, že něco nepojmenovatelného, ale krásného přijímáme.
Velice moc Vám děkuji a přeji, abyste zůstala i nadále tak lidsky krásnou.
Charitní domov pro matky sdětmi v tísni Zlín, finanční podpora: Zlínský kraj z rozpočtu Zlínského kraje k zajištění dostupnosti sociálních služeb na území Zlínského kraje pro rok 2019, statutární město Zlín, dárci.
Ing. Pavla Romaňáková
projektová manažerka