25. června 2013
Články
Je již tradicí, že v čase předprázdninovém se schází pracovníci organizace s rodinnými příslušníky, spolupracovníci a příznivci při Dnu Charity Zlín ve štípském poutním místě. A již tradičně je snahou, aby setkání bylo v něčem netradiční. A to se, myslím, letos opět povedlo. Na prvním místě šlo o netradičním počasí. To se rozhodlo tvářit zamračeně, deštivě a chladně. O to všem přišlo vhod úvodní setkání v sále Matky Marie Scrilli, kde bylo připraveno něco málo i na zahřátí.
Následovalo krátké netradiční seznámení s historií poutního místa a mše svatá, obé v režii otce Františka, místního faráře, který při mši svaté několikrát opakoval citaci sv. Bruna, která mne oslovila: „Buďte stateční ve víře, pevní v naději a vytrvalí v lásce“. Netradiční počasí, tedy stále trvající déšť, podpořený větrem, nám nedovolil uskutečnit plánovanou prohlídku revitalizovaného Mariánského náměstí a už vůbec ne rozpohybovat plameny připraveného táboráku, a tak jsme s vděčností přijali opět možnost netradičně pobýt v již zmiňovaném sálu. To byla ale výhra, neboť stoly byly zaplněny soutěžními příspěvky a mohlo se začít hodnotit. A co bylo předmětem (netradiční) soutěže? No přece koláčky, štrúdly, dortíky, frgály, zkrátka jsme hledali „bochte roku“. Hodnocení lehké nebylo, neboť z dvanácti příspěvků byl jeden chutnější, jak druhý. Proto také byli všichni, kdo se dobrovolně a s nadšením zapojili, odměněni drobností typu bublifuk, kvarteto, pastelky, hry Černý Petr či Člověče, nezlob se. Vítězem se stal kolektiv pečovatelské služby, který díky výhře zavítá do multikina. Vítězství je jistě nezpochybnitelné, nicméně do ucha mi bylo zašeptáno: „Ještě, že špekáčky z trouby připravené sestrami karmelitánkami neměly přidělené soutěžní číslo, nebo by to sladké koštování jistě vyhrály“.
Ing. Pavla Romaňáková, projektová manažerka Charity Zlín
