Když jsem studovala na průmyslovce, jeden starší a velmi pečlivý pan profesor nás učil technologii výroby nábytku. Když jsme probírali výrobu oken a dveří, těšil se, až to uvidíme v praxi. A tak jsme brzy jeli na exkurzi do továrny, kde probíhala výroba a montáž. Tam ale pracovali lidé, kteří se s dodržováním předepsaných postupů nemazlili. Například panty, které se měly připevnit pomocí vrutů šroubováním, připevnili ránou kladivem. Což je rychlé, ale kvalitu výrobku to hodně sníží. Pan profesor zůstal po celou dobu prohlídky beze slov, až venku si otřel zpocené čelo a pronesl: „Studenti, tak jste mohli vidět, jak nemá výroba vypadat." Další exkurze už vybíral pečlivěji.

Proč na událost před 45 lety vzpomínám? Jako na odstrašující případ, že pracovat se dá různě. Na první pohled je práce hotová, ale kvalita se pozná často až později.

Někdy mě napadá, kam jsme s mými spolužáky, dnes už většinou důchodci, posunuli svět kolem sebe. Zda jsme odváděli kvalitní práci i ve vztazích. Jak se cítili ti kolem nás. A co jsme předali těm, kteří přichází po nás …

Přeji vám, abyste jednou, pokud budete potřebovat, s radostí přijali "podanou ruku Charity" a věděli, že pomoc bude opravdu kvalitní.

Svatý Josefe, pomáhej nám.

Přeji požehnaný čas, Noela Frolková, pastorační asistentka