O setkáních a drobných příhodách Jany Č. (1) Paní Jana Černá pracuje ve zlínském azylovém domě pro maminky s dětmi již devatenáct let. Za tu dobu se setkala s mnoha lidmi. Setkala se s uživateli služby, jejich příbuznými či rodinami. Setkala se s příznivci služby a organizace, podporovateli a také dárci. Je tedy pravděpodobné, že občas se přihodí více či méně očekávané setkání, příhoda, kde výše jmenovaní hrají nějakou roli.
Svému příspěvku bych mohla dát třeba název "Zpráva o charitním domově pro matky s dětmi v tísni ve Zlíně", ale to, jak čtenář nejspíš uzná, až přečte řádky, je velmi nadsazené. Tak tedy jinak. Chtěla bych se podělit o střípky z prožitých setkání v tomto roce. Nebudu samozřejmě uvádět žádné podrobnosti, ani jména, ani souvislosti, ze kterých by mohl někdo něco vyvozovat a dedukovat, protože i s tím mám za dlouhá léta strávená s maminkami v tísni své, ne vždy dobré, zkušenosti. Ale mohu zcela zodpovědně říci, že všechny situace, o nichž budu psát, se mi skutečně staly.
(1)
Doma jsem vařila hrachovou kaši s uzeným masem a čerstvým chlebíčkem. Po obědě jsem se rozhodla, že půjdu na nákup. A protože nežiju ve Zlíně, čekala mne delší cesta do supermaketu. Už v autě jsem ovšem věděla, že nebude bezproblémová. Příčinou nebylo nic jiného, než výše zmíněný oběd. Řešení muselo být velmi rychlé, operativní. To se mi povedlo, a tak jsem mohla opustit onu místnost již s úsměvem.
Na chodbě uklízela paní, která u nás v charitním domově několikrát pobývala. Okamžitě se na mne vrhla, objala mne a s velkou radostí mi sdělovala, že už má konečně všechny děti u sebe, že už konečně bydlí sama a stará se sama a konečně je sama. A všechno zvládá.
Ve vteřině jsem si vzpomněla na první setkání s ní v naší službě. Byla ve velmi špatné osobní situaci, psychicky i fyzicky naprosto zlomená, nemocná v důsledku neuvěřitelně brutálního domácího násilí, které málem nepřežila. Po několika opakovaných pobytech v našem charitním azylovém domě získala zpátky všechno, co ztratila. Děti, sebevědomí, vztahy a důvěru k lidem.
Teď ji potkávám častěji a ona se ke mně vždy hrdě hlásí.
A já mám velkou radost, že se občas dějí zázraky a já se na ně mohu dívat.
Jana Černá ♥
Sociální službu finančně podporují Zlínský kraj, statutární město Zlín a dárci.