Květná neděle o utrpení Páně připomíná slavný vjezd Ježíše do Jeruzaléma. Název svátku je odvozen od květů, jimiž bývají kostely vyzdobeny a které mají připomínat palmové větve, jimiž lid vítal Ježíše. Především se zde vyjadřuje to, co je základem křesťanského života: Pán nikdy není jen trpící nebo jen oslavený. Je trpící, ukřižovaný, ale zároveň ten, který vstal z mrtvých.

Zelený čtvrtek je předvečer velikonočního tridua. Koná se Ježíšova večeře na rozloučenou, při níž ustanovuje tajemství eucharistie a myje apoštolům nohy, Ježíšova modlitba v Getsemanské zahradě a jeho zajetí. Při zpěvu Gloria večerní mše zvoní zvony a pak se odmlčí; Zvony odlétají do Říma. Zapovězený zvuk zvonů je nahrazen dřevěnými klepači nebo řehtačkami. 

Velikonoční triduum (05.-08.04.2023) období tří dnů, které bezprostředně předchází Neděli Zmrtvýchvstání a připomíná umučení, pohřbení a vzkříšení Ježíše Krista.

Velký pátek je připomínkou smrti Ježíše Krista na kříži. Obřady nejsou pouhou památkou Kristovy smrti, ale oslavou velikonočního tajemství, kdy Kristova smrt dochází ve zmrtvýchvstání. Velký pátek je postním dnem od masa a újmy v jídle.    Ježíš zemřel v době, kdy byli v Jeruzalémském chrámě obětováni velikonoční beránci. "Byl trápen a pokořil se, ústa neotevřel; jako beránek vedený na porážku." (Iz 53,7)

Bílá sobota modlitby u Kristova hrobu, úvah o umučení, smrti, sestoupení mezi mrtvé. 

Neděle zmrtvýchvstání Kristus vstal z mrtvých za svítání. Tím dovršil Boží stvořitelské a vykupitelské dílo. Proto se křesťané v tento den začali pravidelně scházet k eucharistickému "lámání chleba" a tento den nazvali "dnem Páně". Každá neděle v roce je tedy "oslavou Velikonoc". 

Velikonoční pondělí (10.04.2023) je z hlediska lidových zvyků nejvýznamnějším dnem velikonočního období. Tento den se odbývá pomlázka. Tímto slovem rozumíme několik věcí: pomlázkou je spletené vrbové nebo jívové proutí, pak je tak nazýváno samotné šlehání děvčat a pod stejným pojmem se také skrývá obvyklý velikonoční dar – malovaná vajíčka, nebo chcete-li kraslice. V lidových představách je šlehání zelenými proutky nebo polévání vodou spojeno s představou přenášení síly probouzející se přírody na člověka, na jeho krásu i zdraví. 

Pranostiky 

• je-li Zelený čtvrtek bílý, tak je léto teplé
• na Zelený čtvrtek hrachy zasívej, na Velký pátek se zemí nehýbej! 
• Velký pátek deštivý - dělá rok žíznivý
• Velký pátek vláha - úrodu zmáhá
• když na Velký pátek hřmí, na poli se urodí
• prší-li v noci na Bílou sobotu, bude málo třešní 
• na Velikonoce jasno - bude laciné máslo   

Velikonoční pečení

Jidáše 2 žloutky, 250ml mléka, 120g másla, špetka soli, 80g medu, 500g hladké mouky, citronová kůra. Kvásek: 100ml vlažného mléka, 30g droždí, 1 lžíce krupičkového cukru, lžíce mouky Postup: tuk, žloutky a med utřeme do pěny. Postupně přidáváme prosátou mouku, mléko, kvásek, citronovou kůru a sůl. Vypracované těsto necháme 60 minut kynout. Tvarujeme centimetrové provazce, které stáčíme do spirál, suků, kuřátek. Klademe na vymazaný plech. Necháme 15minut vykynout. Pečeme asi 20 minut na 200°C. Potíráme medem. 

Velikonoční nádivka 500g vepřové plece, 250g uzeného masa, 5 vajec, 1 chlebíčková veka, 250ml mléka, svazek petrželky, nasekané kopřivy a další jarní bylinky, sůl, pepř a máslo. Veku rozkrájíme na kostičky, zalijeme mlékem, v němž jsme rozšlehali žloutky a necháme rozležet. Vepřové maso uvaříme, zvlášť uvaříme i uzené a po vychladnutí je nakrájíme nadrobno. Rovněž bylinky nasekáme, kopřivy před přípravou spaříme horkou vodou. Kostičky veky, maso i bylinky smícháme, mírně osolíme a opepříme. Bílky ušleháme na tuhý sníh a vmícháme do směsi. Pekáč silně vymastíme máslem, nádivku do něho rozložíme a urovnáme, povrch pokapeme ještě máslem a upečeme v předehřáté troubě dozlatova.