Při pohledu na činnost naší Charity je třeba především poděkovat. V době poznamenané pandemií si uchovali odvahu sloužit. Charita vyrostla z křesťanských kořenů. Křesťanství není jen náboženstvím ohlížejícím se za uplynulou slávou. Je společenstvím Ježíšových učedníků, kteří jsou s pohledem zaměřeným na věčnost ponořeni do přítomnosti. Přeji všem odvahu nechat se vést Duchem Svatým, který je dárcem síly. P. Kamil Obr

Mé úvodní slovo souvisí s heslem, co vás letos provází, o smysluplnosti vaší práce. Už půl roku jsem poslancem a přiznávám, že minimálně polovina hodin strávených ve Sněmovně smysl nemá, kvůli prázdnosti pronesených slov. Porovnávám to s vaší činností, která je smysluplná téměř ve sto procentech. A vychází mi z toho, že je otázkou volby každého, zda chce, aby jeho život měl smysl. Blahopřeji vám, že patříte do této skupiny. Mgr. Aleš Dufek

Upřímně a ráda velmi děkuji všem, kteří pracovali v nejistých a ztížených podmínkách, protože o potřebné je nutné se postarat, ať je zde nákaza či ne. Nejen kolegyně z Domovinky vnímaly, jaké obtížné období zažívají jejich uživatelé. Terénní pečovatelky a sestřičky odvážně vstupovaly do domácností, aniž by zcela jistě věděly, co je může čekat. Náročnější přístup zažívaly i v azylovém domě, odborné poradenství mluví samo o sobě. Bc. Michaela Blahová

Lidé, v jejichž srdci je láska k bližnímu, jsou pro celý svět darem a požehnáním. Již pouhá existence jednoho dobrého člověka činí svět krásnějším. Někteří lidé si ani nejsou vědomi, jak je důležité a dobré, že zde žijí. Jak blahodárná je jejich pouhá přítomnost. Někteří lidé ani nevědí, jak bychom bez nich byli chudí. Někteří lidé ani nevědí, že jsou darem z nebe. Buď pochválen Bůh za takové lidi, za to, že je světu dává. A oni se jimi chtějí stát. P. Vít Hlavica

Z encykliky papeže Benedikta XVI Deus caritas est (Bůh je láska) 31a: „Ti, kdo pracují v charitativních institucích církve, se musí odlišovat tím, že se neomezují pouze na správné vykonání toho, co je v daném okamžiku třeba, ale že navíc věnují druhému pozornost, jak jim to vnuká jejich srdce, a to takovým způsobem, aby ti druzí zakoušeli bohatství jejich lidskosti ... (srov. Gal 5, 6).“ Mons. Bohumír Vitásek

Ježíš se dotýká malomocného. Zmenšuje vzdálenost k němu, aby nebyl vydělen z lidského společenství a skrze toto prosté gesto zakusil blízkost samého Boha. Ježíš tedy nedává pouze fyzické zdraví, nýbrž dotýká se srdce a malomocný tak je nejen uzdravený, ale cítí se také milovaný. Láskyplná přítomnost je „klíčem“ k pochopení potřebných lidí a je také vzácným lékem pro jejich uzdravení... P. Josef Rosenberg

Organizace nebo firma, která slaví dvacet pět let své existence, tak už má jasně definovanou cílovou skupinu nebo druh nabízené služby, či svou činnost. A tímto vším získává pevné a jisté místo na trhu práce či služeb. U charity je to trochu jinak, platí tu obecně zmíněné pravidlo, ale určitá část činnosti se různě mění. Reaguje totiž na konkrétní potřebu a nouzi našich bližních a člověka vůbec ... Mons. Josef Nuzík

Obraz svatého Josefa Dělníka, který jsem v září žehnal, vyjadřuje poctivou práci. Ale nejen to. Světlo, které malý Ježíš drží v ruce, mu svítí, aby viděl na práci, a zároveň ozařuje Ježíšovu tvář. On je Světlo světa, které dává smysl i našim životům, ať jsou zajímavé, někdy vzrušující, dobrodružné, ale většinou všednodenní a mnohdy náročné ... P. Bohumír Vitásek

Víte, co můžeme pozorovat na každém světci? Byli neskonale šťastní. I v těžkých zkouškách z nich vyzařovala hluboká neměnná radost, ačkoliv se většinou netěšili ani úctě, ani uznání, ani bohatství. Jak je to možné? Štěstí totiž nenajdeme, když ho budeme hledat ... P. Ivan Fišar